31. 5. 2018Minut čtení: 2

Proč se jmenujeme Gingerhead a první soustředění

Takže kapelu máme, máme asi 6 popěvků a nemáme název a nemůžeme dlouho vystupovat jako „ta Vlastikovo kapela“ jak tomu bylo v Trocnově. S dobrou zkušeností z jednoho kapelového soustředění s Walk Choc Ice, kde jsme v podstatě udělali celou desku a já následně dostal v práci málem výpověď neboť, to, že v práci nebudu týden jsem oznámil po cestě na soustředění, jsme se také dohodli, že strávíme čtyři plodné dny na pomezí mezi Českým rájem a Krkonošemi.

Chaloupka, kterou zapůjčil Vlastikův kamarád motorkář byla nádherná, vlastně dvě chaloupky. Jedna obytná a druhá zkoušecí s bazénem a bazénovým dozvukem 😊. Kromě toho, že se potvrdilo, že nám tvorba jde celkem od ruky se hnedle v plné nahotě ukázaly tři zásadní věci.

Tomáš Piala, se snaží vyplnit každou chvilku mezi hraním a tak střídavě mezi písněmi obíhal chaloupku v pantoflích a vínových teplácích, jedl studené párky přímo z vakuového igelitového obalu a přikládal do krbu.
Vlastík má problém se rozhodnout v čemkoliv. Většinu úkonů, které dělal během soustředění provázel větami typu: „Tak já teď udělám čaj a pak bych dal ještě ohřát vodu? Nebo co myslíš Eli?“
Všichni jsme závislí na jídle. Ano lidé jedí jídlo, jinak by po čase zemřeli hlady, ale to, co se děje u nás v kapele, nemá v historii poprocku obdoby. Postupně se podávalo Vege kari – dle Srílanského receptu s kokosovým mlékem, Cavatelli cacio e peppe – s pravým pecorinem, čaj pu-erh, Chorizo klobásky na zakousnutí, Zázvorový čaj na rýmindu a nachlazení… atd. atp.

Poslední bod je důležitý a měl velký vliv na vznik názvu kapely. Eliška totiž celé soustředění bojovala s kousky vařeného zázvoru v odtoku dřezu, které jsme tam my chlapci z konvice po čaji vytvale vylévali, až tuto skutečnost nazvala „Ginger problém“. Písně přibývali, dařilo se nám na poli uměleckém, nehledě k tomu, že díky odlehlosti samoty, ve které vše probíhalo, jsme se po většinu času potýkali s nedostatkem alkoholu.

A pak to přišlo. Demokratické hlasování o názvu kapely. Demokracie je totiž ošemetná věc. Sice asi nebylo nic lepšího vymyšleno, ale v mnoha ohledech stojí demokratické hlasování za starou bačkoru.

A pak to přišlo. Demokratické hlasování o názvu kapely. Demokracie je totiž ošemetná věc. Sice asi nebylo nic lepšího vymyšleno, ale v mnoha ohledech stojí demokratické hlasování za starou bačkoru. Napomáhá totiž tomu, že vítězí ne nejlepší, ale ten kdo nejméně vadí, koho snese většina…Podobně dopadlo kdysi hlasování o názvu jedné mé kapely a já se pak několik let za ten název trochu styděl. Navzdory těmto nelibým výhledům se však do finále hlasováním dostaly poměrně svěží názvy a to Gingerhead a Potato attack – za který silně loboval Tomáš a dodnes si myslím, že má Tom někde na nějakém futrálku na virbl, nebo kotel napsáno fixou „Potato attack“.